Arctic : Ledové peklo

Po havárii letadla se ocitá pilot Overgard (Mads Mikkelsen) sám uprostřed nehostinné arktické pustiny. K přežití mu musí stačit skromné vybavení letadla, rybaření a naděje, že nápis SOS vyhrabaný do sněhu a radiová vysílačka přivolají pomoc. Arktická zima a časté ledové bouře ale záchranným akcím nenahrávají a lední medvědi obcházejí čím dál tím blíž... Pozoruhodný debut brazilského rodáka Joa Penny si vystačil s minimálním rozpočtem a je především hereckým koncertem dánské hvězdy Madse Mikkelsena. Snímek byl netradičním účastníkem Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, kde měl v roce 2018 premiéru a upoutal pozornost nejen diváků, ale i filmového kritiky. Rovněž byl nominován ve více kategoriích na islandské filmové ceny Edda. 

Recenze: Malarkey : One man show Madse Mikkelsena, ze které tu syrovost cítíte od první minuty. Krásné záběry na nekonečné zasněžené islandské kopečky a fakt, že tady to natáčení mnohdy muselo bolet, jen dokazuje, že Mads je totální bourák, ale i to, že podobný survival kousek nepotkáte každý den. 97 minut intenzivního napětí s absencí jakýchkoliv hlubších dialogů (nebo vlastně dialogů obecně).

• Mads Mikkelsen prohlásil, že šlo o nenáročnější natáčení v jeho životě. 

• Natáčelo se 19 dní na Islandu. 
  

• Hodinky, které ve filmu nosí Overgård (Mads Mikkelsen), jsou Seiko Sportura Solar Chronograph. 

• Postava Madse Mikkelsena se jmenuje H. Overgard. Přestože křestní jméno, které se schovává pod písmenem "H", není přesně dáno, režisér filmu naznačil, že se jedná o jméno Hannibal. Je to odkaz na roli Madse Mikkelsena jakožto Hannibala Lectera v seriálu Hannibal (od r. 2013). 

• Overgardův (Mads Mikkelsen) průkaz zobrazuje fotku mladého Madse Mikkelsena. Jedná se o stejnou fotografii, která byla použita v seriálu Hannibal (od r. 2013) a ukazovala mladého Hannibala Lectera, postavu, kterou si zahrál také Mads Mikkelsen. 

• Režisér filmu Joe Penna začal v roce 2006 nahrávat videa na svůj YouTube kanál MysteryGuitarMan. Arctic: Ledové peklo je jeho prvním celovečerním filmem. 

• Celosvětová premiéra filmu proběhla 10. května 2018 na filmovém festivalu v Cannes, kde film po promítání dostal od diváků 10minutové standing ovation. 

• "Natáčení bylo opravdu náročné. Jak fyzicky, tak psychicky. Potýkali jsme se s větrem silným 80 km/h, zmrzlým deštěm, sněžnými bouřemi, neprůjezdnými silnicemi, vozy s materiálem zaseknutými daleko na cestě, dveře aut nám urvala vichřice a na konci natáčení začal tát sníh. Kvůli počasí se natáčecí plán měnil snad každou hodinu. Ale i přes tyto brutální podmínky, zůstal celý tým nezdeptaný. Až čiperný. Obzvláště Mads. Na mysl mi přichází hlavně jeden záběr: Overgård je skoro kilometr od kempu, přichází k němu přes zamrzlé jezero. Skůtry v té době na jezero nesměly, takže trvalo snad půl hodiny jen se dostat k místu záběru. Mohl ho dablovat jakýkoliv člověk v červené bundě, ale Mads zůstal věrný svému závazku, že bude v každičkém záběru. Dali jsme mu vysílačku a šel... Tenhle záběr je můj úplně nejoblíbenější z celého filmu." - Joe Penna, režisér/scenárista. (Zdroj Bohemia MP)

Mads Mikkelsen: S hranicemi je to legrační, je velice zajímavé je hledat!   (rozhovor z www.kinobox.cz)

Charismatický dánský herec Mads Mikkelsen (seriál Hannibal, Hon, Doctor Strange) se nově v kinech představí v roli muže, který havaruje s letadlem uprostřed nedozírné ledové pustiny. Každý den dodržuje rutinní úkony a doufá, že se dočká záchrany.

Jak jste se k tomuto projektu dostal? Jde o hodně neobvyklý film!

Vlastně díky Marthě De Laurentiis, jedné z producentek Hannibala. Byla součástí tohoto projektu a doporučila mě Joeu Pennovi. Pak mi zavolala a zeptala se mě, jestli mám ten scénář. Měl jsem ho, ale někde vespod velké hromady, protože toho mám na čtení opravdu hodně. Tak jsem ho vytáhl a okamžitě se zamiloval. Úplně do všeho. Věděl jsem, že se jedná o film o přežití, ale strašně se mi líbila ta jednoduchost příběhu: rozdíl mezi přežít a být naživu, nebýt sám na světě, nebýt schopný to vzdát a umřít, protože vás někdo drží za ruku. Říkal jsem si, že je to jednoduše krásné. Každý žánrový film musí mít silný příběh a tady ten je prostě nádherný.

Nebál jste se pracovat s režisérem, který ještě nenatočil celovečerní film?

Ne! Není to poprvé, co jsem pracoval s debutantem. Myslím, že možná polovina mých filmů jsou debuty.

Vybíráte si je schválně?

Úplně schválně ne, ale myslím, že toho máme hodně společného. Líbí se mi, když jsou lidé radikální, bez kompromisů. Když jde o jejich první film, chovají se jakoby říkali: "Tohle je moje natáčení! Takhle to chci udělat!" Samozřejmě se tak někdy chovají i hodně zkušení režiséři, ale myslím, že ti nováčci si snad říkají: "Nasrat! Já vím, co chci!" Rozumíte mi? A to miluji.

Takže když si vybíráte projekt, vždy je to na základě scénáře?

Ano. Nikdy bych nešel do něčeho, co jsem nečetl. Stejně tak bych nepracoval na ničem bez schůzky s režisérem. Příběh se mi musí opravdu líbit. Může se však stát, že něčemu úplně nerozumím, nebo v něčem nesouhlasím s režisérem, ale cítím jeho zápal. V tom případě si řeknu: "Dobře, nesouhlasím, ale zdá se mi to zajímavé a jdu do toho!" Takže jde vlastně o kombinaci těchto dvou věcí. Třetí je moje role a v neposlední řadě jsou herci, s nimiž mám ve filmu hrát. Ale ty dvě první jsou pro mne nejdůležitější.

Když jste četl scénář k Arcticu, asi jste věděl, že podmínky budou dost náročné, že?

Tušil jsem, ale nějak jsem se na to nesoustředil. Co děláme, jsem zjistil až na místě.

Vy jste se vůbec nepřipravoval?

Ne, nepřipravoval jsem se, protože má postava také nebyla připravená! Prostě letěl domů a havaroval! A tak jsem to udělal stejně! Fyzicky jsem se nepřipravoval, ale na příběh samozřejmě ano. S Joem jsme prošli úplně vše. Dokonce bychom se asi shodli na životním příběhu mé postavy, ale nechtěli jsme ho ukázat.

Takže je to víc o životě dívky, kterou zachraňuje, než o jeho?

Ano, ale ten je pro něj taky velmi důležitý a to o něm vlastně trošičku něco prozrazuje. Nechtěli jsme se však vracet do jeho minulosti. A jsem rád, že se nám to nezvrtlo. Přijde mi to trochu jako past. Některým lidem se líbí, když vidí minulost jako například: OK, pohádal se s tátou a ta dlouhá cesta pro něj znamená ponaučení, jak svého otce milovat. Ne! Ne! Tohle je příběh o tom, jak nebýt ve světě sám! A to si myslím, že je ta nejdůležitější myšlenka filmu.

Je to prostě jeden chlap, který spadl...

Jo a mohl byste to být klidně vy! Takže si všichni můžeme říct: "OK, vidím tě, chápu tě."

Vybral jste si tu roli, protože měla být náročná?

Ne... A říkám to trochu moc rychle, protože to tak trochu u mých filmů vypadá! Ale tohle není ten důvod. Jak často říkám: "Pokud bych chtěl výzvu, tak se svléknu a vylezu na Mount Everest, jasný?" Ukazuje se, že mé filmy jsou dost často výzvou, ale to mě na nich nepřitahuje. Alespoň myslím? Možná jo, nevím! S hranicemi je to legrační, je velice zajímavé je hledat! Ale jen pro to bych to nikdy nedělal. Nejdůležitější je krásný příběh.

Která scéna byla nejnáročnější?

Všechny byly svým způsobem dost náročné, některé obtížné pouze fyzicky. Pořád jsem hubnul a hubnul. Neměl jsem vůbec žádnou energii a zapomínal jsem jíst. Dělal jsem fyzicky extrémně náročné věci, které bych měl problém zvládnout i kdybych byl fit! Takže jsem byl vycucnutý, ale moje pocity byly stále přítomné. A z toho důvodu působí některé scény ještě emotivněji! Párkrát jsem se zhroutil, protože i postavě by se to tak stalo. Ale pořád jsme to měli pod kontrolou. Pořád jsem byl při vědomí a říkal: "OK, využij to! Využij svou únavu! Využij to strašný počasí!"

Odváděla vás fyzičnost od hraní? Nebo pomáhala?

Tak napůl. Když je to extrémně náročné, tak je člověk vlastně svobodný. Nemusíte nic hrát. Je to prostě tam, chápete? Na druhou stranu jsem se stále musel soustředit na to, co v té scéně doopravdy hraji. S tou únavou to ale vypadá všechno reálněji. Počasí byl náš nejhorší nepřítel, ale také náš nejlepší kamarád.

Natočil jste také pár skutečných blockbusterů. Je pro vás těžké přecházet z těch obřích produkcí k malým filmům?

Ne, naopak. Chybí mi to. Chci je dělat! A když mám za sebou pár malých filmů, chci zase točit v Hong Kongu film o kung-fu! Takže si myslím, že jsem ve šťastné pozici. Oba světy vás mohou omrzet, ale jednu věc mají společnou - musí být samy k sobě pravdivé. Je tam cíl, ke kterému se chcete dostat a v tom procesu musíte být skuteční. Já se cítím dobře v obou případech.

Vždycky mě zajímalo, když herci pracují na franšíze typu The Avengers, jestli jim to může zabránit v obsazování do jiných rolí.

Možná jo. Možná když v těchto filmech začnete, je pak tendence si vás zaškatulkovat. Na druhou stranu, herci, kteří v nich hrají, mohou mít obrovskou kariéru, takže... Toto je typicky evropská otázka! Američani nemají takové obavy. Jen několik málo herců do těch škatulek skutečně patří a já jsem strašně moc vděčný, že můžu přeskakovat z jedné do druhé. Nemyslím si, že bych tím ztrácel něco na své důvěryhodnost.

Občas je ale trochu strašidelné vidět herce, jak se pouští do projektu, který má délku asi tak pěti filmů.

Musíte být odvážný a nevybírat si filmy jen kvůli kariéře, ale sám pro sebe. Říkat si: "Je pro mě dobré udělat film s Lars von Trierem" nebo "Jsem americký herec, bylo by dobré, kdyby mě milovali i ve Francii, tak ho udělám." To můžou být také důvody, že? Ale takhle by se to dělat nemělo. Uděláte film Larse von Triera, protože milujete Larse von Triera - to je ten důvod. Ne to, že je to dobré pro vaši kariéru.

Něco jako když lidé točí filmy Woodyho Allena, protože chtějí být vedle Woody Allena?

Jo, ale pokud je to špatný film? Nedělejte to!